O dezinformacích a dalších útocích ze strany Ruska se mluví už mnoho let. Řeč byla i o takzvaných „trollích farmách“, které šíří dezinformace. Jak to ale vypadá ve skutečnosti? Jsou to skutečně budovy nebo kanceláře plné Rusů na území evropských států? A co ti obávaní hackeři – jak vlastně fungují?
Poznámka k článku:
Na všechny tyto osoby jsem narazil v různých online službách. Většinou mě odpálkovaly nadávkami, ale někteří byli ochotni podělit se o drobné informace. Jejich pravdivost však nelze ověřit. Kontakt jsem udržoval s několika osobami po dlouhé měsíce, abych získané informace porovnal z více zdrojů. Všem jsem přislíbil anonymitu, i když to vlastně ani nebylo nutné – komunikace probíhala prostřednictvím end-to-end šifrovaných aplikací, jako je Threema, a dalších nástrojů využívajících anonymizační síť TOR (Onion).
Zpočátku jsem se ptal, proč jsou vůbec ochotni sdílet jakékoli informace. U některých bylo zřejmé, že si jen dělají legraci, a brzy následovaly urážky. Jiným to bylo úplně jedno – tvrdili, že jsou na internetu zcela anonymní a vůči západnímu světu necítí žádnou osobní zášť. Šíření dezinformací či jiné útoky berou čistě jako práci. Často přitom zdůrazňovali, že nejsou politicky angažovaní a válka je vůbec nezajímá.
Jak funguje práce dezinformátora?
Práce takových lidí údajně probíhá po celém světě. Mnoho z nich jsou Rusové, kteří v Evropě žijí už delší dobu nebo tu studují a chtějí si přivydělat. Nejde však vždy jen o Rusy – na podobnou nabídku práce může narazit v podstatě kdokoli. Na první pohled jde o nevinné inzeráty s nabídkou práce z domova. Nikdo však v nich neuvádí, že se jedná o psaní článků pro dezinformační weby, správu Telegram kanálů, odpovídání na komentáře na Facebooku, zakládání různých skupin na sociálních sítích či jinou podobnou činnost.
Práce dezinformátora je podle některých zdrojů velmi různorodá a každý se zaměřuje na něco jiného. Všichni odmítli sdělit, zda v České republice existuje nějaká budova fungující jako „trollí farma“. V Německu a Polsku prý takové „party“ jsou. Často se však údajně jedná o jednotlivce, kteří tráví celý den na internetu, píší dezinformační články a z „vyšších míst“ dostávají pokyny kladoucí velký důraz na psaní komentářů.
Úkolem takového člověka je v různých diskusích nahlodávat myšlení ostatních, předkládat jim „důkazy“ s odkazy na dezinformační zdroje a působit dojmem „nechci se hádat, ale tady máš fakta“. Opět jsem nedostal odpověď na to, zda takoví lidé působí i u nás, ale později zaznělo, že jejich cílem jsou také komentáře pod články na různých zpravodajských webech. Mezi nimi byly zmíněny například Novinky.cz nebo Seznam Zprávy.
A co ty ostatní kybernetické útoky?
Na tyto osoby jsem byl nejvíce zvědavý, protože se o nich nikde příliš nedočtete rozumné informace. Někteří odpověď odmítli, ale mnoho z nich bylo hovorných a několikrát mi potvrdili, že se podle jejich slov jedná o celé „party“ organizované Ruskem. Existují také skupiny, které jsou lákány na internetu. Takové nabídky lze často najít prý na Telegramu nebo na sociální síti VK v ruštině. Přesné odkazy mi však žádný z těchto lidí neposlal.
Kybernetické útoky jsou podle jejich tvrzení různorodé. Skupinové útoky probíhají údajně v jakýchsi kancelářích, kde domluva probíhá velmi rychle a útoky jsou často úspěšné. Byl jsem překvapen, že jako častý cíl bylo zmiňováno Polsko. Nikdo však nevysvětlil proč, a očekával jsem spíše zmínky o Ukrajině. Jednotlivci, samotáři, prý útočí často neorganizovaně a snaží se shazovat různé náhodné weby v evropských státech a USA. Jedná se údajně o státní služby, ale klidně i o služby rozvozu jídla, kurýrní společnosti, weby leteckých společností a další. Důvodů je údajně více; často jde o demonstraci schopnosti velkých útoků a někdy jen o odvádění pozornosti.
O jaké útoky se jedná? DDoS, Slowloris, bruteforce často směrovaný na e-maily a klasický phishing zaměřený na státní sféru a podniky. Schopní hackeři podle nich také usilují o získávání citlivých informací o různých politicích nebo zaměstnancích firem. Nebylo upřesněno, o jaké konkrétní podniky jde, ale lze předpokládat kritickou infrastrukturu různých států. Jména politiků zmíněna nebyla, nicméně prý se jedná hlavně o USA. Tyto informace jsou shromažďovány a ve vhodnou chvíli zveřejňovány „na povel shora“. K tomu je připravena i dezinformační kampaň.
Od velkého napadení Ukrajiny se stal i tento web cílem masivních DDoS útoků. Ty jsou neúspěšné, a v současné době Rusové dlouhodobě využívají Slowloris útoky. Web však stále drží a totéž platí o mém postoji.
Jak jsou dezinformátoři a hackeři vypláceni?
Nikdo nechtěl mluvit o přesných částkách nebo poskytnout screenshoty s platbami. Hodně však záleží na tom, z jaké země dotyčný pochází. Rusové jsou vypláceni běžně, ale v zahraničí je to mnohem složitější. Často jsou využíváni tzv. „bílé koně“. Údajně dost lidí je ochotno zajít do banky, založit si účet a přístup k němu poskytnout právě dezinformátorům.
Částky za to jsou přitom směšné, pohybují se podle státu a banky v přepočtu mezi 3 až 16 tisíci korunami. Na tyto účty sice nejsou brány půjčky ani využíván kontokorent, protože by to vyvolalo podezření, ale jsou na ně pravidelně převáděny „výplaty“. Tyto účty jsou také údajně využívány pro dobrovolnou podporu dezinformačních webů, avšak většina takových plateb pochází z jiných podobných účtů nebo směnáren s kryptoměnami. Nemusí se tedy jednat o skutečnou dobrovolnou podporu návštěvníků dezinformačních webů, ale o platby od Rusů.
Co z informací plyne?
V článku nejsou úplně nové informace, ale mnohé z nich se mi jen potvrdily. Jistě, práce ruských hackerů a dezinformátorů funguje různě a byl bych ještě dost překvapen, ale získat od nich informace není snadné. Podle jejich odpovědí Rusové často pohrdají Čechy a Poláky. Ze získaných informací vyplývá, že zakládání bankovních účtů za účelem získání finanční odměny je často právě pro Rusy a s nimi propojené dezinformátory nebo hackery. Je velmi smutné, že někdo je ochoten někomu na své osobní údaje založit bankovní účet, a podle mého názoru by takový jedinec měl být zbaven svéprávnosti. Jakákoli trestná činnost spojená s bankovním účtem totiž může být přičítána i jemu, včetně dluhů.
Potvrzeno bylo i šíření dezinformací v komentářích, což stále funguje. Pokud vás někdo nenápadně přesvědčuje především o různých historických událostech podložených odkazem na neznámý web, může se jednat právě o placeného dezinformátora (trolla). Komentáře se často opírají o historii a jejich cílem je přesvědčit vás o opaku. Nejlepší obranou je ignorace a případné nahlášení takového chování dané platformě za šíření dezinformací. Nemá smysl se s takovým člověkem dohadovat.
#StandWithUkraine
„Jediná věc je nezbytná pro triumf zla, aby dobří lidé nic nedělali.“ – Edmund Burke
