Severní Korea je nejvíce uzavřenou zemí a tamní režim obyvatelům nedovoluje svobodné používání internetu. Tamní mají zcela jiné problémy, než my a většina z nich nejspíš na mobily nebo počítače ani nemá finanční prostředky. Vysoce postavení však mobily nebo počítače mít mohou. Údajně je k tomu potřeba mít povolení, používat lze intranet, ale poslední roky se mluví i o omezeném internetu. Jak na tom KLDR je s mobilními sítěmi? Mají 5G?
Poznámka k článku
Nejdříve bych rád upozornil, že jsem v KLDR nikdy nebyl a pokud nepadne tamní režim, jistě tam ani nezavítám. Všechny informace berte s rezervou, protože Severní Korea je velmi uzavřená a ověřit většinu informací je velmi obtížné.
Mobilní operátoři v KLDR
Uvádí se, že první severokorejská mobilní síť byla spuštěna v roce 2002. Jednalo se o běžnou 2G síť vhodnou třeba pro hovory a říkalo se jí „Sunnet“. Za sítí stála společnost Northeast Asia Telegraph and Telephone (NEAT&T) a již na tamním trhu držela telekomunikační licenci pro pevné linky v regionu Rason.
Severní Korea by se tehdy neobešla bez pomoci thajské společnosti Loxley Pacific, která držela 70 % akciový podíl, zatímco severokorejské Ministerstvo Pošt a Telekomunikací drželo pouhých 30 %. Společnost získala 30letou licenci na provoz telekomunikačních služeb v ekonomické zóně Rason. V této době již začala svou 2G síť budovat také severokorejská vláda, a to pouze ve velkých městech.
V roce 2004 celkový počet uživatelů mobilní sítě 2G vzrostl do roku 2004 na asi 40 000 uživatelů. Brzy však došlo k údajnému ukončení provozu. Oficiální důvody ukončení provozu nejsou uváděny, ale mluví se prý o opatření vlády, aby nedocházelo ke zneužívání sítě k nezákonné činnosti. Po údajném ukončení provozu byl prý signál stále k dispozici na hranici s Jižní Koreou. Možná byla síť poté dostupná výhradně pro vyvolené.
V roce 2008 přišel návrat mobilní sítě s operátorem Koryolink (고려링크), a to se společností Cheo Technology JV. 75 % podíl v ní však držela egyptská společnost Orascom Telecom. Severokorejské Ministerstvo Pošt a Telekomunikací drželo jen 25 % podíl. Síť údajně je nadále provozována jako společný podnik, i když mělo dojít mezi společnostmi ke sporu. Egyptská společnost Orascom Telecom v roce 2015 totiž chtěla stáhnout zisky ven z KLDR.
Roku 2013 se mluvilo o dostupnosti mobilní sítě 3G od mobilního operátora Koryolink. Využívána mohla být turisty a pravděpodobně tamní elitou. Téhož roku přišel také další mobilní operátor Kangsong. Nabízel také mobilní síť 3G.
Pokud se o technologie zajímáte, možná vám neunikla informace, že čínská společnost Huawei se údajně měla podílet na budování nejen 3G, ale také modernějších 4G sítí – více informací. Mělo se tak dít během roku 2023 a koncem tohoto roku byla mobilní síť 4G údajně skutečně spuštěna. Prozatím k síti není uváděno více podrobností, ale je možné ji údajně zachytit poblíž hranic.
S používaným vybavení Huawei Severní Korea postupně vyměnila opakovače, dálkové monitory, zesilovače pro rádiové vysílání a příjem a řídicí jednotky pro zpracování rádiového signálu na základnových vysílacích stanicích, počínaje velkými městy Pchjongjang, Nampo, Pjongsong, Sariwon, Wonsan a Hamhung. – uvádí Daily NK
Na našem trhu je běžné, že mobilní operátoři na svých webových stránkách nabízí hezké mapy pokrytí. Severní Korea nic takového dle očekávání nenabízí a je velmi obtížné zjistit, jak na tom pokrytí skutečně je. Je možné to ale odhadnout díky satelitům. Věnoval se tomu zahraniční novinář Martyn Williams, který ze snímků identifikoval přibližně 1 000 mobilních věží. Každá může poskytovat odlišné pokrytí a samozřejmě jich může být v KLDR více.
Přestože z těchto snímků není možné určit přesné pokrytí, hrubý odhad oblasti poskytování služeb lze provést na základě předpokladu, že každá taková věž pokrývá přibližně 5 km. Přesné pokrytí je téměř jistě větší, než je znázorněno na obrázku, a to kvůli neodhaleným věžím. Ale i když mapa podhodnocuje pokrytí, ukazuje, že sítě sahají hluboko do krajiny a pokrývají většinu měst a vesnic. Pokrytí je nabízeno také podél hlavních silnic a železnic. – uvádí Martyn Williams k mapě níže
Zdroj: Weibo 1/2/3, Wikipedia, Martyn Williams, Reuters, rfa.org, 38north.org
