V posledních dnech nabírá na obrátkách soudní spor mezi společností Vodafone a OSA (Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, z. s.). Rádi bychom k němu nabídli jasné stanovisko, které vysvětluje, proč považujeme požadavky OSA za nepřiměřené a nespravedlivé.
Soud prvního stupně dnes rozhodl ve prospěch OSA, když se přiklonil k výkladu Nejvyššího soudu, že smartphony nespadají pod výjimku uvedenou ve vyhlášce jako mobilní telefony. Vodafone se však nevzdává, a proto rozsudek po doručení důkladně prozkoumáme a s největší pravděpodobností se proti němu odvoláme. V této kauze budeme i nadále hájit náš postoj, že požadavky OSA jsou neoprávněné, viz níže.
Jádrem sporu jsou tzv. náhradní autorské odměny (někdy také označované jako „poplatky“ z prázdných médií) za mobilní telefony. Podle platné legislativy (konkrétně vyhlášky Ministerstva kultury) jsou mobilní telefony (stejně jako digitální kamery, fotoaparáty a bezdrátové telefony) z této povinnosti výslovně vyjmuty. OSA však usiluje o to, aby soud konstatoval, že se tato výjimka na smartphony nevztahuje a aby se na ně vztahovaly stejné poplatky jako na paměťová média typu flash disků, paměťových karet či externích pevných disků.
Tento návrh je podle našeho názoru nejen v rozporu se zákonem, ale také s realitou dnešního digitálního světa. Paměť v mobilních telefonech je primárně využívána jako paměť sloužící pro fungování samotného telefonu a aplikací, které si uživatel stáhne. Zároveň v době, kdy uživatelé legálně konzumují hudbu a video prostřednictvím streamovacích služeb, nedává smysl vybírat poplatky za technickou možnost ukládání obsahu, která se reálně nevyužívá. Poplatek by tak nebyl za skutečné užívání, ale za pouhou hypotetickou schopnost zařízení, což je nejen vůči spotřebitelům nefér.
Pokud by se OSA podařilo svůj výklad prosadit, znamenalo by to zvýšené náklady na mobilní telefony. Poplatek za paměťové médium je stanoven na 1,50 Kč za každý započatý GB kapacity, maximálně však 90 Kč za zařízení. U běžného telefonu s větší pamětí by se tak poplatek vyšplhal na maximum. I když se jedná „jen“ o několik desítek korun, samotná podstata takového poplatku vztaženého na mobilní telefony postrádá logiku.
Zásadní otázka totiž zní: Za co přesně by lidé měli platit? Většina obsahu je dnes dostupná legálně přes (placené) streamovací platformy, kde k ukládání děl pro osobní potřebu vůbec nedochází. Požadavek OSA tak postrádá oporu v zákoně i v praxi. Poplatek by tak byl vybírán za technickou možnost, nikoliv za reálné užívání.
Vodafone se dlouhodobě drží výkladu, který respektuje platnou legislativu a princip legitimního očekávání. Navíc, pokud má dojít ke změně, měla by proběhnout standardní legislativní cestou – s veřejnou diskusí a důkladnou analýzou všech dopadů. Soudní rozhodnutí nemůže nahrazovat zákon.
Proto se Vodafone, na rozdíl od jiných operátorů, kteří náhradní autorské odměny za mobilní telefony hradí, rozhodl jít cestou právní obrany. Výklad, který OSA prosazuje, považujeme za účelový, právně nepodložený a v rozporu s ústavními principy. Nejenže ignoruje technologický vývoj a způsob, jakým dnes uživatelé konzumují obsah, ale zároveň vytváří právní nejistotu a hrozbu dodatečných nákladů pro spotřebitele.
„Domníváme se, že technologická změna nemůže sama o sobě založit právní povinnost, kterou zákon ani jiný právní předpis neukládá. Pokud mají být chytré mobilní telefony zpoplatněny, mělo by se tak stát legislativní cestou, nikoliv soudní. Případné změny právní úpravy by měly vycházet z veřejné diskuse a komplexní analýzy toho, jakým způsobem a v jakém rozsahu jsou dnes mobilní telefony skutečně využívány pro pořízení soukromých rozmnoženin, respektive k ukládání autorských děl, a jaká náhradní odměna je v takové situaci přiměřená a spravedlivá. V současné době je totiž autorskoprávně chráněný obsah konzumován zejména prostřednictvím streamingových platforem, kde zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu nepřipadá v úvahu,“ uvádí Tereza Rychtaříková, ředitelka právního oddělení společnosti Vodafone Czech Republic.
Zdroj: PR článek, TZ
